KORONAVIRUS – fakta a fámy

Během šířící se epidemie koronaviru je důležité postupovat zodpovědně a cíleně, bez jakéhokoliv podcenění.  Každopádně je stejně tak důležité uvědomit si určité klíčové skutečnosti, které se často podceňují. Tyto skutečnosti se dělí na infekční a psychologické:

Koronavirus je vir, který se chová jako chřipka, což znamená, že do léta s největší pravděpodobností odezní.

Jako infekční nemoc se bude chovat dle „epidemiologické křivky“, která má svůj nárůst a pak pokles. V Číně, kde epidemie začala, počet nově nakažených začíná prudce klesat a dnes dosáhl 40/den, což se rovná číslu během prvních pár dní výskytu.

Když má křivka rychlý nárůst, tak má rychlý pokles, což znamená tvrdý dopad na zdravotnické systémy (nedostatek lůžek, péče apod.), které na to nejsou připraveny.

Současná opatření karanténování a identifikace nakažených slouží k tomu, aby tato křivka neměla tak prudký nárůst, tedy aby systémy měly čas připravit adekvátní léčbu.

Celkový počet nakažených „pod křivkou“ se ale tím nemusí drasticky snížit.

Minulý rok zemřelo ve světě kolem 500 000 lidí na obyčejnou chřipku.

Ke dnešku zemřelo celosvětově na koronavirus zhruba 3200 lidí.

V České republice zemřelo minulý rok na chřipku kolem 2000 lidí.

Ke dnešku zatím naštěstí ani jedna osoba v ČR na koronavirus nezemřela.

Koronavirus nelze chytit tím, že kolem někoho projdete na ulici. Kontakt musí být přímý, přes ústa, ruce, nejlépe prodloužený v uzavřené místnosti.

Masky jsou smysluplné pouze pro lidi, kteří mají infekci, aby nenakazili ostatní, anebo pro personál zdravotnických zařízení, aby se ochránil při péči o infikované (stanovisko Světové zdravotnické organizace).

Jinak masky přispívají k panice tím, že dělají fyzickou bariéru mezi „námi“ a „ostatními“ a posilují představu, že celé lidstvo je nemocné.  Jejich nošení na veřejnosti přispívá pouze k tomu, že se sami izolujeme, má pouze negativní psychologické dopady a není prokazatelně efektivní.

Drtivá většina lidí, kteří dostanou koronavirus, se z toho sami vyléčí.

Úmrtnost je prakticky nulová pro lidi pod 60 let, nad tuto věkovou hranici stoupá.

Lidi, kteří umírají, jsou staršího věku a často mají další nemoci.

Právě u této kategorie, například LDN či domovy důchodců, má regulování návštěvnosti největší smysl.

Miminka a malé děti jsou vůči vážným komplikacím prakticky imunní.

Když je člověk konfrontován s hrozbou, má tři možnosti, jak reagovat:

buď přes paniku, anebo blahosklonnost. Málokdy použije možnost třetí: racionální úvahu.

Současná epidemie koronaviru je právě důkazem především toho, jak sociální sítě a média vytvořily dobu, která přímo podporuje to první.

Senzační zprávy a fámy, podané bez jakékoliv diskuse, posunuly lidstvo na práh mentální tuposti, kvůli níž jakákoliv krize může mít mnohonásobně větší dopady, než by byly dopady příčiny samotné.

Právě tyto sekundární dopady pak mají nepředvídatelný vývoj, který ohrozí stabilitu celosvětové společnosti až do těch nejnebezpečnějších stavů – propad trhů, uzavírání hranic, rušení zakázek a práce, pokles příjmů atd. jsou toho příklady.

Ve skutečnosti je medicína i společenskou vědou.

Dá se říci, že politika je dělání společenské medicíny na celostátním poli.

Je důležité, aby si tohle politici uvědomili.

Právě proto je nedávné tvrzení Angely Merkelové o tom, že až 70 % Němců se může nakazit koronavirem, naprosto nezodpovědné. Na jednu stranu to teoreticky může být každý člověk, tedy 100 % populace, na druhou stranu je faktem, že běžná chřipka bez opatření, kterých jsme dnes svědky, infikuje 3 až 11 % populace.

Kdybychom zpomalili a věnovali jen malou část energie, kterou věnujeme dnes koronaviru, prevenci chřipky, zachránili bychom více životů, než zachráníme bojem proti koronaviru.

Publikováno:

www.pritomnost.cz

12.3.2020

www.aktualne.cz

12.3.2020

Kontakt

MUDr. Martin Jan Stránský

Národní 9, Praha 1

Kontaktní osoba:

Jitka Bayerová – asistentka

Tel.: 222 075 101

Copyright © 2024 All Rights Reserved.