Je náš mateřský jazyk ještě in?

Při čtení českých deníků v jednom a stejném dni zjišťujeme následující:

Ve známých českých  novinách, které dokonce založil můj pradědeček, nacházíme přílohu s názvem „byznys“, v níž jeden marketingový direktor (obchodní ředitel) vysvětluje trend (vývoj), ve kterém se outsoursuje (předává práce externím pracovníkům) offshorovým (pobřežním) podnikům, včetně celé PR (oddělení pro vztah s veřejností), čímž se peníze lépe proinvestují (utratí pro růst), třeba do franšízování (vybudování poboček) či dalšího kreativního (tvořivého) know-how (vědět jak). Taková je prostě moderní tendence (směr).

V Sýrii je realita (skutečnost) taková, že opět explodovala (vybuchla) bomba (puma) ve škole. Autentičnost (věrohodnost) filmových šotů (snímků) to potvrzuje. Spekuluje (uvažuje) se, že po dalším avizování (upozornění) uvalí Západ embargo (zákaz) na zboží, což bude mít jasné konsekvence (důsledky).

Kauza (případ) expozice (výstavy) adorované (obdivované) filmové star (herečky) kontinuálně (nepřetržitě) baví média (tisk).

No a co? Mnozí konstatují (tvrdí), že žijeme nejen v integrovaném (sjednoceném) kontinentu (světadílu), ale i v globalizujícím (globalizujícím) světě.

Dnešní nové termíny se týkají převážně ekonomiky a osobního životního stylu – včetně popkultury. To odpovídá současnému vývoji společnosti, při kterém se upřednostňuje nezávislost a blaho jednotlivce před společností samotnou. S tím souvisí rozředění jednotlivých pravd a upřednostnění výmluv, alibismů a eufemismů: něco se nachází, místo aby prostě bylo; žák ve třídě chybí, nikoliv schází; nepropadl, pouze nestačil. Místo zajatce máme zadrženého, místo genocidy etnické čistky, místo mučení se koná rozšířený výslech. Prezident měl virózu atd.

Někteří tvrdí, že řeč slouží potřebám lidí a době, zatímco ostatní tvrdí, že řeč vlastně spoluutváří potřeby a dobu. Jsme v době technologické, jenže technologie vyžaduje komunikaci, nikoliv řeč, kterou ve skutečnosti vytlačuje. To vysvětluje fakt, že dnešní mladá generace čte, mluví a píše hůř než ta předchozí.

Je tedy udržování mateřské řeči v našem „národním zájmu“, a pokud ano, dá (má) se regulovat? V otevřených společnostech se to zatím nepodařilo. Všechny jazyky včetně našeho přebírají slova a technologické termíny z jednoho – anglického. Postupné sjednocení lidstva vzhledové i lingvistické, vše propojené technologiemi, nás čím dál tím více spojuje. Paradoxním výsledkem je nikoliv nezávislost jednotlivce, ale jeho závislost na celku, který se neustále rozšiřuje a zároveň stmeluje. Stmelení bude pokračovat až do té míry, kdy se vady celku dotknou úplně všech. Což je podle matematických modelů i podle institucí, které se věcí zabývají, přesně podmínka nutná k tomu, abychom jednoho dne, stejně jako většina druhů a živočichů, kteří kdy na této planetě žili, zanikli.