EEG odhaluje a pomáhá léčit hlavně epilepsii

EEG neboli elektroencefalografie je vyšetření aktuální elektrické aktivity mozku. Je velmi důležitou diagnostickou metodou v neurologii. Nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu, čepice s elektrodami se připevňuje na hlavu, proto je dobré mít umyté vlasy a negelovat je. Pokud si to budete přát, můžete u snímání záznamu být. EEG není nijak nebezpečné, proto není určeno, jak často může být prováděno. Na zdraví vašeho dítěte nemá žádný vliv.

„Vyšetření EEG by neurolog měl předepsat tehdy, očekává-li, že by na jeho základě měl změnit postup v léčbě a přístup k pacientovi. A to se týká výhradně odhalení onemocnění epilepsií nebo optimalizace její léčby, pokud je již diagnostikována. Typ elektrické abnormality totiž může pomoci při správné volbě léku, kdy jeden může být úspěšnější než jiný,“ říká MUDr. Martin Jan Stránský, přednosta Polikliniky Na Národní v Praze a odborný garant projektu Spokojené děti.

Dvacet minut může však být málo

Elektroencefalografické vyšetření může lékař indikovat při záchvatových onemocněních, poruchách vědomí, při zánětech, úrazech nebo otřesech mozku a také při psychiatrických onemocněních jako součást kompletního vyšetření. „Pokud chce lékař vyšetřit nepatrné klinicky zjistitelné záchvaty, které by mohly být například projevem epilepsie, dvacetiminutový obraz elektrické aktivity mozku však nemusí abnormality zachytit. V takovém případě by EEG mělo být prováděno kontinuálně minimálně jeden celý den a optimálně v běžných podmínkách, které provokují stresy a další možné symptomy onemocnění,“vysvětluje MUDr. Martin Jan Stránský. Stanovit zdravotní prognózu na základě tak krátkého vyšetření pomocí EEG je navíc podle neurologa riskantní, odráží totiž spíše momentální situaci než skutečný klinický stav dítěte. „Může se klidně stát, a dokonce je to pravidlem, že poté, co se pacient odpojí od EEG přístroje, činnost mozku se změní v souvislosti se změnou prostředí, získávanými informacemi, spavostí, efektem léků nebo aktuálním celkovým zdravotním stavem,“ konstatuje.

„V České republice se však mnohokrát EEG dělá i přesto, že výsledek péči vůbec neovlivní. Mezi takové případy patří „posuzování míry aktivity“ u ambulantních pacientů – například zpomalení vln totiž může znamenat postižení mozku,“ podotýká Martin Jan Stránský, a dodává: „Tady se ale stačí podívat na klinický stav pacienta, který vlastně lépe než cokoliv jiného odpovídá skutečnosti.“