Dovolte, abych vám vřele poděkoval za přijetí prvního, i tohoto druhého čísla našeho časopisu. Současně se omlouvám za opožděné poděkování redakci Přítomnosti (měsíční příloze Literárních novin) za jejich milé přání a přeji i jim stále rostoucí počet čtenářů. Přes to, že naše časopisy jsou vzájemně nezávislé, vycházíme ze stejného pozadí a domníváme se, že se navzájem doplňujeme.

Kromě daní a smrti můžeme počítat i s tím, že nás potká nemoc. Od doby, kdy ruka Boha otočí protékající hodiny našeho života, většina z nás věří, že tok propadajících zrnek písku se dá přeci jen ovlivnit. Všichni se o to snažíme, buď sami, anebo s pomocí druhých. Co pro tento cíl činíme, nezáleží jen na nás, ale na tom, kolik informací máme k dispozici, což předpokládá, že o informaci máme zájem a že informace nám daná je správná. V době dosažení světové komunikační informační sítě se naše zdraví stalo závislým na přístupu k této síti a na všem, co nám tato síť nabízí. Tento přístup je zprostředkován jak lékaři, tak politiky. Náš cíl musí být společný bez ohledu na tyto role, které se při prvním pohledu zdají být odlišné. Soustřeďme se na naše lidstvo, náš humanismus, naši světovou rodinu.

Martin Jan Stránský