Svobodně zvolený parlament v Iráku bude začátkem konce dalších diktatur

Jestliže existuje nějaký důležitý ukazatel situace v zemi, jsou to volby. V posledních měsících proběhly volby v České republice, Spojených státech, Afghánistánu a na Ukrajině. 30. ledna budou poprvé v dějinách volit Iráčané. Při přezkoumání fenoménu voleb v dnešním světě nabírá tato událost větší význam, než se zdá.

V rámci debat o globalizaci někteří politologové začínají mluvit o tom, že potřeba politiky ve světě se mění, a že uspořádání jako je demokracie, alespoň z pohledu jakési stále probíhající „evoluce“ či globalizace, se stává nepraktickým. Takový pohled je ale příliš omezený tím, že většina obyvatel světa zatím demokracii nikdy nezažila. Svět je totiž stále rozdělen do různých kontinuí, z nichž každé – alespoň co se týče politiky – běží ve svém historicko-časovém pásmu.

Dějiny ukázaly, že když přijde do země demokracie, stává se tak většinou cestou revoluce. Svobodné volby pak tento proces utvrdí. Pro země, které demokracii nikdy nepoznaly, jako Afghánistán a Irák, volby znamenají zlom a cestu novým směrem. Úhel mezi cestou novou a starou nemusí být na začátku příliš patrný, ale při ubíhajících dekádách se zjistí, že mezera mezi cestami se stala nepřekonatelná. V Afghánistánu demokratické volby naznačily začátek konce staletého vládnutí klanů.

Ať si myslíme, co chceme o prezidentu Bushovi a o jeho politice, demokraticky smýšlející občanstvo v jakékoliv muslimské zemi je kletbou pro diktatury a teroristické organizace. Právě proto je dnes tak velká vlna předvolebního násilí v Iráku. Násilnosti totiž provádějí muslimští extremisté, kteří jsou financováni z jiných zemí (například ze Sýrie) a kteří jsou exportováni do Iráku, aby zabránili volbám za každou cenu. Vládní garnitury v jiných muslimských zemích totiž dobře vědí, že demokraticky zvolený parlament v Iráku je začátkem jejich konce.