ŠTÍTNÁ ŽLÁZA – nenápadná, ale důležitá

Poruchy štítné žlázy se častěji vyskytují u žen než u mužů a patří k onemocněním, o kterém většina lidí neví – až do chvíle, kdy se u nich projeví první nepříjemné příznaky.

Důležitost štítné žlázy, která se nachází na přední straně krku a složené ze dvou laloků, spočívá zejména v produkci hormonů, které ovlivňují lidský metabolismus. S trochou nadsázky se dá připodobnit k řidiči auta – může dodržovat správnou rychlost, jet příliš pomalu (hypotyreóza), nebo naopak až moc rychle (hypertyreóza). Výsledky pro tělo jsou podobné jako pro vůz zmíněného šoféra.

Příznaky bývají skutečně protikladné. V případ snížení funkce žlázy se objevují únava, pocit hladu, stížená schopnost soustředění – často spojená s poruchami paměti – přibývání na váze, suchá pokožka, zimomřivost, lámání nehtů, zácpa. Pro zvýšenou funkci jsou typické stavy horkosti, střídání nálad (euforie – podrážděnost) zmatenost, hubnutí navzdory zvýšené chuti k jídlu, někdy vypoulené oči, časté je padání vlasů.

Tak trochu zrada je v tom, že žádný z těchto projevů, navíc snadno zaměnitelných s jinými chorobami, se neodehrává na krku. Často je tak člověk zaregistruje až po letech, kdy o sobě dají vědět mnohem důrazněji. Typickým příkladem nepřehlédnutelného syndromu je struma (lidově řečeno vole). Nemocný zpravidla nejprve cítí nepříjemný tlak, později se přidají obtíže při běžném dýchání a polykání. Kromě estetického hlediska je struma nebezpečná i v tom, že při jejím podcenění může dojít k rozvoji rakovinotvorného bujení.

Podezření na poruchu štítné žlázy lze diagnostikovat pohmatem, ale mnohokrát to nestačí. Právě z toho důvodu vždy následuje odborné vyšetření a odběr krve zaměřený na stanovení hladiny hormonů štítné žlázy: T3, T4, či TSH (tyroxin stimulující hormon, který žlázu stimuluje), na různé protilátky na štítnou žlázu a případně na ultrasonografii, která tkáň žlázy lépe rozpozná. Léčba se odvíjí podle přesné diagnózy a stupně závažnosti, přednost má pochopitelně konzervativní, spočívající v podávání hormonů, které upraví činnost žlázy. Pokud se zjistí zánět nebo další komplikace, používají se i jiné léky, včetně kortikoidů. V lehčích případech poruchy žlázy z důvodu nedostatku jodu stačí k zlepšení stavu jodizovaná sůl, ryby či mořské řasy anebo potravinové doplňky. V případě zpomalené funkce aplikujeme substituční hormonální léky (např. Euthyrox, Eltroxin, Letrox), v případě hypertyreózy žlázu naopak potlačujeme (např. Carbimazol, Thyrozol, Propycil, nebo radioaktivním jodem). Substituční léčba je většinou celoživotní.

Stará pravda, že všechno v lidském těle navzájem souvisí, beze zbytku platí u onemocnění štítné žlázy. První sympomy se totiž mohou objevit již v dětství či kolem puberty. Rizikové faktory jsou pestré a svým způsobem zajímavé. Některým se můžeme vyhnout, některým nikoliv. Mezi typické patří ženské pohlaví, věk nad 50 let, těhotenství, porucha štítné žlázy v rodině, příliš moc nebo málo jodu atd.

Některá pracoviště používají miniinvazivní metodu (MIVAT) kdy operují s pomocí tzv.harmonického skalpelu, současně s řezem zastavujícím krvácení. Pracuje endoskopicky, na bázi vysokofrekvenčního mechanického kmitání. Výhodou je snížená bolestivost, kratší hospitalizace a zejména mnohem menší jizva (jen 2 až 3 cm).

MUDr. Martin Jan Stránský MD, FACP