Státní svátek

Dnes navalil pan plukovník Prymula další sankce, jedná se o totální omezení všech služeb a aktivit kromě těch nejzákladnějších. Děti a nyní nezaměstnaní rodiče zůstávají doma, stres, úzkost a deprese rostou. Nemoc a zdraví má jak svoji biologickou část, tak i tu humánní – psychickou. Chaotická, hysterická a nedomyšlená prohlášení vlády sleduje stádo občanů. Někteří z nich sice nadávají, ale ostatní opakují národní mantru „stejně nic s tím neuděláme“.

Ke dnešku ze všech infikovaných s CoV zemřelo pouze 0,8 %. Ke dnešku stále platí, že minulý rok zemřelo více lidí na obyčejnou chřipku než na CoV. Minulý rok kvůli chřipce nebylo ani jedno restriktivní opatření s výjimkou vstupu do nemocnic, nemocnice nebyly „pod tlakem,“ nezavřel se jeden jediný krám, obchod, podnik, o školách nemluvě. Kromě operačních sálů se roušky nenosily nikde.

Plukovník, který nyní rozhoduje o všem v této zemi navzdory tomu, že rozumí jenom číslům, člověk, který nemá prověrku NBÚ, takže nemohl být dřív ani náměstkem ministra, který chtěl na jaře zavřít naše hranice na dva roky, člověk, který dostal výpověď jakožto ředitel nemocnice v Hradci na základě toho, že převáděl peníze (zhruba 32 milión Kč) z objednávek na firmu, kterou vedla jeho dcera (aha) – nyní dostane nejvyšší státní vyznamenání od nejvyššího blbce za to, že se mu podařilo zkrotit stádo oveček do míry, kterou by záviděli předlistopadoví aparátčíci. Není v tom sám.

Přeji všem klidný a nenarušený „statní svátek“ na té naší české louce.