Sjezd lékařů a krize zdravotnictví

Systém zdravotnictví se řítí jako vůz bez řidiče do zdi. Proto měl sjezd ČLK několik pozoruhodných dopadů. Vyhnuli jsme se patové situaci tím, že v posledním kole získal Milan Kubek mandát 174 hlasů, tedy o pouhé dva hlasy nad povinných 172. Vzhledem k tomu, že on sám hlasoval (tuto možnost jsem neměl, protože nejsem delegátem), o jeho konečné výhře rozhodl jeden delegát ze 333.

V našich programech jsme oba usilovali o sjednocení rozpolcené komory. V  mém programu jsem kladl důraz na profesionalitu a na širší působení komory, zatímco kolega Kubek zdůrazňoval jeho silnou odborářskou schopnost.

Současní delegáti získali svůj mandát v období, kdy se většina řádných členů přestala zajímat o komoru. Není jasné, do jaké míry současní delegáti skutečně reprezentují celostátní lékařskou obec, ve které mnoho lékařů vnímá povinné členství v komoře jako trest. (Nikoho to nenapadlo, že před sjezdem by komora měla poskytnout všem členům anketu k důležitým otázkám). To neznamená, že volba prezidenta nebyla legitimní. Hlasování nicméně ukázalo, že touha o zásadní změnu komory je velká. To je dobrá zpráva. Stejní delegáti rozhodli, že současné představenstvo, které učinilo tolik neschopných rozhodnutí, se do tří měsíců nahradí novým. To, že se bude volit nové představenstvo i viceprezident komory – orgány které mají velkou rozhodující moc, je výzvou pro řádné členy aby si uvědomili, že stále mají možnost prosadit zásadní změny.

Sjezd potvrdil napjatý stav mezi ministrem Rathem a lékaři. Delegáti mu odmítli možnost je oslovit před volbou nového prezidenta. Zhruba devadesát z nich (kteří poměrově reprezentují 13.500 lékařů) prohlásili, že jeho postoje zásadně škodí zdravotnictví. Nový ministr má za úkol šetřit a škrtat, zatímco nový prezident ČLK vyhrál na základě slibu hájení platu lékařů. Bude duel, anebo bude lékařská komora zprostředkovatelskou agenturou mezi lékařským odborovým klubem (který doposud vedl MUDr. Kubek) a ministerstvem zdravotnictví? Zpátky tedy k poslední větě předchozího odstavce.

S výjimkou mého volebního programu se nikdo nezabýval řešením zásadního původu současné krize. Není ale pozdě. Komora by měla vytvořit komisi s účelem předložení optimálního systému zdravotnictví. V komisi by měl být jeden zástupce z každého oboru a zástupci hlavních zdravotnických úseků. Stále chybí přesný rozsah toho, co stát musí garantovat všem občanům v rámci „standardní veřejné péče“. Stejně tak chybí plán jejího optimálního umístění – tedy kolik zařízení, jakého typu, a kde. Stanovení standardní péče znamená automaticky definovat nadstandardní péči, prostor ve kterém by pojišťovny měly tržně konkurovat. Definovat optimální typ a počet zdravotnických zařízení znamená zjednodušení úvah o dalších proměnách sítě. Definovat optimální způsoby hrazení péče vyřadí ty nesmyslné jako je tzv. „bodový systém“, ve kterém se konvertuje koruna na bod a zpět na korunu. Lékaři by se měli pouze zaregistrovat do státní sítě, zatímco pacienti by měli být ti, kteří podepíšou smlouvu s pojišťovnou, která stanovuje přesný rozsah hrazených služeb.

To, co tvoří a nadále přispívá k současné krizi, je absence jasného a společného cíle. Dokud tento cíl není znám, hájení odborářských zájmů ze strany nového prezidenta ČLK a střílení od boku nešťastných a právně vadných vyhlášek ze strany ministerstva prohloubí krizi. Vše na úkor pacientů, kteří jsou zároveň i voliči.

Ministr Rath by měl vyhlásit stop stav všech existujících smluv a možných transformací do doby, než návrh vznikne s tím, že by se ČLK měla stát hlavním partnerem ministerstva při projednání konečné společné koncepce. Právě při této fázi se potvrdí, že tu existují i lékaři, kteří pracují socialisticky a kteří nechtějí uvažovat o možných změnách, které by ohrozily jejich pohodlný stav.

MUDr. Martin Jan Stránský