Novinky

Konference Neurověda ve vzdělávání II

MUDr. Martin Jan Stránský, MD, FACP: Učení v souladu s naším mozkem 

29. 4. 2015 od 9,00 – 17,00 hod. – Hotel Olšanka, Táboritská 23, Praha 3

**********************************************************************

MUDr. Martin Jan Stránský: Zapomeňte zapomínat II

Setkání se seniory, 22. 4. 2015 od 16.00, Dům Portus, Karolíny Světlé 18, sál Dřevák – 1. patro

Luštění křížovek pro trénink paměti nestačí! Mozek potřebuje pestrou činnost a teplé dny jsou k jeho tréninku jako stvořené. Co je živnou půdou dobré paměti a proč si v seniorských letech pamatujeme spoustu nedůležitých maličkostí, ale nevíme, kam jsme včera dali peněženku? To a mnohé další se dozvíte na besedě s MUDr. Martinem Janem Stránským, neurologem Polikliniky na Národní a ředitelem Kanceláře Ombudsmana pro zdraví.

O čem se ještě bude diskutovat? O tom, že:

• s tréninkem paměti není nikdy pozdě začít a je důležité, aby byl různorodý,
• známé rčení „chybami se člověk učí“ je pravdivé a pro z pohledu neurologa důležité,
• byste měli zapomenout na zapomínání a aktivně žít,
• vaše práva ve zdravotnictví nejsou o nic menší proto, že jste senioři.

**********************************************************************

 TISKOVÁ KONFERENCE k zahájení činnosti

KANCELÁŘE OMBUDSMANA PRO ZDRAVÍ,

nezávislého centra pro informace, poradenství a zprostředkování pomoci pro pacienty a lidi pracující ve zdravotnictví,
která se koná 21. října 2014 v 10.00 hodin
v Národní kavárně, Národní 11, Praha 1
Hovořit s Vámi budou:
MUDr. Martin Jan Stránský, M. D. FACP, zakladatel Kanceláře Ombudsmana pro zdraví
RNDr. Jitka Seitlová, senátorka a bývalá zástupkyně veřejného ochránce práv
Doc. MUDr. Martin Bojar, CSc., bývalý ministr zdravotnictví ČR
JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M, právník – analytik, lektor zdravotnického práva
Mgr. Jakub Uher, advokát
Za pacienty do diskuse přispějí:
Mgr. Jan Lorman, ředitel ŽIVOT 90
Jiří Vencl, místopředseda Národní rady osob se zdravotním postižením
Eva Knappová, ředitelka Aliance žen s rakovinou prsu
Mgr. Jana Chržová, předsedkyně Českého svazu žen
a další
Účast, prosíme, potvrďte do 17. 10. 2014 u Gabriely Elišákové e-mailem na adrese: ochrance@ombudsmanprozdravi.cz
Kancelář Ombudsmana pro zdraví
Národní 11, 110 00 Praha 1
E: ochrance@ombudsmanprozdravi.cz

**********************************************************************

MUDr. Martin Jan Stránský: Vědomí a nevědomí. Jak přimět mozek zpracovat negativní zkušenost. Jak dosáhnout harmonie s okolím prostřednictvím pozitivního myšlení. 

Přednáška pro Český svaz žen, 18. 10. 2014 od 8.15 hodin, Kaunický palác, Panská 7, Praha 1

**********************************************************************

MUDr. Martin Jan Stránský: Nestárněte, buďte aktivní!

Setkání se seniory, 17. 9. 2014 od 16.00 hodin, salonek“ Dřevák“, 1. patro, Karoliny Světlé 18, Praha 1

Žijete ve městě, které je přátelské k seniorům? Máte dostatek informací o tom, co můžete chtít od svého lékaře a cítíte zájem svého okolí o to, jak žijete? Máte ve své blízkosti lidi, kteří se cítí s přibývajícím věkem stále více zbyteční a osamocení? A víte dobře, co můžete sami udělat proto, aby byl váš mozek stále mladý a aktivní?

O tom a o mnoha jiných otázkách či problémech můžete diskutovat na dalším z pravidelných setkání MUDr. Martina Jana Stránského, neurologa a ředitele Polikliniky na Národní, se seniory Prahy 1. O čem všem se ještě bude hovořit?

• jaká máte práva ve vztahu ke svému lékaři či jste-li hospitalizováni,
• proč by měl v každém lůžkovém zdravotnickém zařízení fungovat sociální pracovník,
• jak si užívat „třetího věku“ a proč se neustále učit novým věcem,
• žádný člověk – ať je mu deset, čtyřicet nebo osmdesát – není nikdo nikomu na obtíž!

Informace o besedách MUDr. Martina Jana Stránského najdete na letácích v prostorách Domu Portus, ve Zpravodaji Život 90 a na webových stránkách www.zivot90.cz a www.poliklinikananarodni.cz. MUDr. Martin Jan Stránský je nezávislým zastupitelem Městské části Praha 1, mezinárodním expertem na systémy a protokoly ve zdravotnictví, asistujícím klinickým profesorem v neurologii v Yale School of Medicine (USA), docentem neurologie v Yale New Haven Medical Center a přidělené nemocnice (USA), fakultním členem a hostujícím profesorem v neurologii 2. LF UK (Motol) a zakladatelem a vedoucím výměnného programu lékařů v neurovědách mezi Univerzitou Karlovou v Praze a Yaleskou univerzitou.

**********************************************************************

Stále více seniorů je týráno vlastní rodinou

Tisková zpráva ze dne 19. srpna 2014

Odhady tvrdí, že v České republice je fyzickému, psychickému nebo materiálnímu týrání vystaveno až třicet procent seniorů. Více než tři čtvrtiny z nich to však tají, protože viníky jsou jejich vlastní děti nebo vnoučata. Varující je především nárůst počtu seniorů, s nimiž je špatně zacházeno. Zatímco ještě před třemi lety to byl každý pátý, nyní předpoklady hovoří o každém třetím až čtvrtém seniorovi. Přitom je týrání starých lidí věnována desetkrát menší pozornost než týraným dětem.

„Starat se o starého člověka, který je v důsledku nějaké z forem demence, jako je například Alzheimerova choroba, závislý na pomoci ostatních, je těžké vždy. A  uvědomme si, že pečujícími jsou zpravidla vlastní děti nebo vnoučata věku průměrně 40 až 50  let, kteří chodí do zaměstnání, řeší problémy svých dospívajících dětí a navíc ještě musí zvládat běžné domácí povinnosti,“konstatuje MUDr. Martin Jan Stránský, neurolog pražské Polikliniky na Národní. Psychicky náročná péče o staré rodiče, bezradnost s abnormálním, nepochopitelným – a často také velmi emocionálním – chováním staré osoby, řadu z nich dovede až k syndromu vyhoření, depresi, ale také k hněvu. Zlobí se na své seniory a podvědomě právě jim přikládají vinu za své problémy, únavu, nervozitu, přepracovanost a stres. „Týrání může být fyzické, ale spíše je citové, psychické, verbální a dokonce i finanční. Toto vše působí mnohonásobně hůř na mozek starší osoby, která je kvůli snížení obranných mentálních mechanismů mnohem citlivější. Výsledkem je zhoršení stavu staršího člověka, stáhnutí do sebe, včetně negativních změn v povaze,“ dodává MUDr. Stránský.

Výskyt deprese až u 78 procent pečujících životních partnerů a 47 procent pečujících dospělých dětí prokázala rozsáhlá evropské studie již před několika lety. Nikdo však již neměřil, u kolika rodinných příslušníků přerostla dobře míněná starostlivost v zlobu, která vyústila v některou z forem fyzického a ještě častěji psychického týrání starého člověka. „Prevence týrání seniorů bohužel neexistuje, ale to neznamená, že by mu nebylo možné předcházet. V některých jiných zemích je zdravotnictví mnohem lépe spjato se sociálními sítěmi a službami, než je tomu u nás. Například, když je důchodce hospitalizován, je součástí ošetřovatelského týmu i sociální pracovnice. Ta, kromě jiného, zhodnotí rodinnou a domácí situaci pacienta a komunikuje s rodinou i s lékaři,“ říká MUDr. Martin J. Stránský a dodává: „Po propuštění z nemocnice pak zůstává pacient do této zdravotně sociální sítě s patřičným dohledem zapojen.“

Podle údajů Světové zpráva o Alzheimerově chorobě z loňského roku náš čeká obrovský nárůst počtu seniorů závislých na pomoci druhých osob. Ze 101 milionů evidovaných v roce 2010 na 277 milionů v roce 2050. Téměř polovina starších závislých lidí přitom trpí Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence.

**********************************************************************

V ČR vzniklo unikátní Centrum zdravotní péče o hudebníky

Tisková zpráva ze dne 12. června 2014

• MUDr. Martin Jan Stránský: „Stejně jako sportovci potřebují hudebníci své specializované lékaře i umělci.“
• Zhruba dvě třetiny profesionálních hudebníků a více než polovina studentů hudebních škol  trpí zdravotními potížemi, které přímo souvisí s jejich profesí.

Statistické údaje podpořené rozsáhlými výzkumy realizovanými v posledních třiceti letech v Evropě i USA iniciovaly po celém světe vznik pracovních skupin a společností specializovaných na obor hudební fyziologie a medicíny pro hudebníky. Pod vedením neurologa MUDr. Martina Jana Stránského vznikla nyní první taková i v České republice. Centrum zdravotní péče o hudebníky se sídlem na Národní 9 v Praze 1 je složeno z neurologa, ortopeda a specialistky na rehabilitaci. Zaměřuje se nejen na léčbu již vzniklých komplikací v důsledku hry na hudební nástroj, ale hlavně na prevenci.

„Je třeba si uvědomit, že hra na jakýkoli nástroj je v podstatě náročná atletická zátěž. Každý hudebník používá určité svaly v konkrétní poloze po nepřirozeně dlouhou dobu. A dělá to většinou od útlého mládí bez toho, aby cíleně vyrovnal deficit méně využívaných částí svalstva vhodným sportem. To se zpravidla po určité době projeví ve formě bolestí muskoloskeletárního typu čí jiných potíží,“konstatuje MUDr. Martin Jan Stránský, který má zkušenost s prevencí a léčbou a nemocí hudebníků z USA.

Určité muskoloskeletární problémy, jako jsou svalové křeče v důsledku nadměrného namáhání nebo konkrétní polohy těla při hře, má téměř každý hudebník a prevence i léčba není příliš složitá. V podstatě stačí dodržovat zásady zdravého životního stylu, pět až deset minut před vystoupením zvolit správné protahovací cviky a při zkouškách si je dopřát alespoň každou půl hodinu. Neřešené zdravotní problémy však vedou k dalším, a mnohem závažnějším, komplikacím a někdy i k nutnosti ukončit kariéru. Zpočátku se potíže mohou objevovat jen u konkrétních technicky náročných výkonů – např. u houslistů při dlouhých pasážích, kdy při rychlém střídání začnou tuhnout prsty a ochabovat předloktí. Později přichází neovlivnitelná abnormální křeč již na počátku specifického pohybu – vzniká tzv. fokální dystonie. Potíže navíc přerůstají do běžných všedních aktivit. Houslista tedy nemůže hýbat ukazováčkem nejen při hře, ale nedokáže už ani dobře uchopit ani vidličku. Podobně mění postižení svalů kolem úst i polohu rtů u hráčů na žesťové či dřevěné dechové nástroje.

„Při neexistenci odborné specializované zdravotní péče se většina českých hudebníků obrací na své praktické lékaře. Ti pošlou pacienta na různá vyšetření ke specialistům, kteří se mu snaží individuálně pomoci. A to je právě ten největší problém, že v českém zdravotnictví neexistuje jednoduchá a kordinovaná péče. Jinak by zde již přece musela centra podobná tomu našemu již existovat,“ podotkl neurolog Stránský. Úzká spolupráce specialistů z oboru neurologie, rehabilitace a ortopedie je při řešení muskoloskeletárních potíží a dystonie totiž podmínkou.

Zatímco se ortopéd zaměřuje na již vzniklé či počínající vady skeletu, rehabilitace se je snaží řešit nebo jim předcházet formou posilovacích a protahovacích cviků. Oba se současně zabývají ergonomií těla, tedy tím, jak správně stát, sedět a vyrovnat přetížení svalstva v důsledku profesionální hry na hudební nástroj. Na neurologa přichází řada v případě léčby dystonie, bolestí přetížených nebo skřípnutých nervů či častého syndromu karpálního tunelu.

Přestože v České republice je fokální dystonie poměrně neznámá nemoc a lékaři dobře nevědí, jak ji léčit, není novým objevem. Typickým příkladem jsou postižení některých virtuózů 20. století, jako například geniálního kanadského klavíristy Glenna Goulda či jeho francouzského kolegy Michela Béroffa. Onemocnění se však netýká pouze hudebníků, představuje velké riziko i pro tanečníky, sportovce i spisovatele a novináře. I těm může nové centrum zdravotní péče pomoci.

Kontaktní osoba:

Jitka Bayerová – asistentka

Tel.: 222 075 101

E-mail: bayerova@mjs.narodni.cz