Je čas odvolat Klause?

Když se stal Václav Klaus prezidentem, slíbil, že se bude chovat nadstranicky. Stačí poukázat pouze na poslední dva měsíce, aby toho bylo dost. Při nedávných senátních volbách skandoval Klaus z jeviště na Staroměstském náměstí, aby vyjádřil podporu kandidátům ODS. Máme my všichni, jako daňoví poplatníci, platit mzdu prezidentovi za to, aby aktivně podporoval jednu politickou stranu ve volbách?

Trvalo jen pár týdnů, než Klaus začal stejnou stranu aktivně kritizovat a usilovat o její rozklad nejen přes aktivní podporu Pavla Béma na post předsedy, ale i přes podporu vzniku nové politické strany, k jejíž ideologii se zatím hlásí zatím jen naše nejctihodnější politická esa jako Jana Bobošíková a Vladimír Železný. Sjezd potvrdil pozici Mirka Topolánka a Klaus se vzdal čestného předsednictví ODS. Myslím si, že žádná jiná strana Klausovi čestné členství nenabídne, i když by o to určitě stál.

Klaus stále sazí na rozklad ODS, což povede k tomu, že Parlament zablokuje ratifikaci Lisabonské smlouvy a tím i další integraci Evropské unie. I když má česká populace rozdílný názor na Lisabonskou smlouvu, více než pětasedmdesát procent lidí si myslí, že nám Klausovo vystupování škodí. Mají pravdu. „Gotte Himmel, Hier kommt Klaus!“ vykřikl rakouský deník Die Presse, zatímco prestižní americký list New York Times poznamenal, že Klaus vyvolává v Unii „politickou spoušť“. Je tohle pověst, kterou má vytvářet a šířit náš president?

Jakožto lékař poukazuji na veškeré předchozí analýzy různých psychologů, kteří jednoznačně poukazují na tvrdou závislost Klause na narcistickém chování. Jeho nemoc čím dál tím více zasahuje do našich skutečných národních zájmů, mezi které patří i prezident, který je především nadstranický, který spojuje veřejnost a který uznává názory jiných. Ani jedno Klaus nedovede. Všechna naše média poukázala na Klausovo ostudné chování při nedávné schůzce s europoslanci. Pan profesor začal poučovat poslance, na co se ho mohou ptát. To donutilo předsedu Evropského parlamentu Hanse-Gerta Pötteringa, aby Klause doslova upozornil: “Každý z poslanců se vás bude ptát na to, na co bude chtít.“ „To je neuvěřitelné – něco takového jsem ještě nezažil,“ odvětil Klaus. Vítejte na demokratickém fóru, pane prezidente. Proč jste to asi v Čechách nezažil?

Klausův nejnovější výmysl pro podporu jeho narcistické touhy je stát se disidentem. Je ale obrovský rozdíl být disidentem proti totalitní moci a být disidentem, který tvrdí, že Evropská unie představuje stejnou hrozbu jako bývalý Sovětský svaz a že naše předsednictví největšího partnerského bloku ve světě je bezvýznamné. Dnes máme prezidenta, který lže, vystupuje demagogicky a dle všímavějších komentátorů trpí rostoucí mentální indispozicí, při které se zabaluje čím dál více do vlastního světa.

Pro zapálení svíčky na Národní třídě 19. listopadu si tento rok Klaus nenašel ani vteřinu, ale na to, aby se vyskytl před Ústavním soudem, bylo času dost. Klausovo vystoupení před institucí, která podle něj ohrožuje demokracii v zemi, si vysvětluji tak, že potřeba být znovu v centru pozornosti zvítězila nad tímto jeho přesvědčením. Verdikt soudu se Klausovi samozřejmě nelíbil a dal to hlasitě najevo. Justice se totiž nerespektuje, když „nevyjde.“ Kde to skončí? Neví snad Klaus, že jakékoliv změně v oblasti zahraniční a sociální politiky, daní a smluv o Evropské unii (včetně posílení moci) může nadále zabránit hlas pouze jednoho člena EU a že bruselští komisaři nemohou činit nic bez schválení politiků (premiérů nebo resortních ministrů) v jednotlivých zemích? Proč necítí třináct menších zemí, než jsme my, ohrožení své suverenity? Proč Klausovi nevadí to, že v současném programovém období dostaneme ze společné pokladny tři čtvrtě bilionu korun, tedy pětasedmdesát tisíc korun na občana?

Naše ústava nedovoluje, abychom odvolali prezidenta z jiných důvodů než z vlastizrady. Jak ale poukázal ministr školství Ondřej Liška, je třeba – stejně jako v jiných zemích – začít uvažovat o jiných možnostech, jak prezidenta zkrotit v případě, že začne lhát a aktivně ničit reputaci země v cizině. Když se dá vyslovit nedůvěra vládě, měla by být možnost vyslovit nedůvěru prezidentovi. Při opakované nedůvěře by se mělo začít debatovat o tom, jak zavést nový ústavní mechanismus k odvolání prezidenta. Dovedete si představit Klausovu reakci na tuhle myšlenku?

Když s pomocí komunistů dostali politici Klause na Hrad, aby se ho zbavili (mimochodem, hlavní důvod pro veřejnou volbu prezidenta), zapomněli na to, že z výšky hradu je mnohem lépe vidět požár než z hlubin Malé Strany. Dnes zakládá Klaus jeden viditelný požár za druhým, místo toho, aby je hasil. Je to ke škodě nás všech.

Martin Jan Stránský
lékař, vydavatel