Jan Kavan a jeho „maličkosti“

Ode dne kdy nastoupil do úřadu, provázejí, jak se zdá, českého ministra zahraničních věcí Jana Kavana rozpory. Jeho údajná spolupráce s komunistickými úřady během pobytu v Anglii v 60. letech se stala předmětem známé knihy „KATO“ – což bylo údajné operační krycí jméno, které dostal od komunistické StB. Kavan dodnes odmítá své zahraniční aktivity vysvětlit a popírá, že by dělal cokoli nepatřičného.

Dále se nabízí jeho postoj k nejsilnějšímu a nejvlivnějšímu spojenci České republiky, Spojeným státům. Ministr Kavan však USA zřejmě hodnotí jinak. Když se NATO rozhodlo použít v průběhu kosovské krize vojenskou sílu, česká vláda dala najevo svůj nesouhlas vyjádřením, že „rozhodnutí o užití síly v Kosovu vzniklo před naším skutečným hlasováním v NATO“.

Kavan se z tohoto diplomatického faux-pas nepoučil, což se projevilo dalším provokativním výrokem, který vzbudil hněv USA a spojenců: sankce USA proti Kubě prý nejsou dle mínění České republiky efektivním nástrojem. I kdyby tento názor a nesouhlas se spojenci stál na pevných základech, podobná slova mají padat výhradně za zavřenými dveřmi. O tom, že se nesmějí vyslovovat bez ohledu na kontext rezolucí Evropské unie, ani nemluvě. Rozumí český ministr zahraničí definici pojmu „aliance“?

Kavanova poslední kontroverzní příhoda se odehrála během jeho nedávné návštěvy Spojených států, kde se měl setkat s ministrem zahraničních věcí USA Colinem Powellem a s Bushovými poradci, aby zhodnotili americko-české diplomatické vztahy. (Mimochodem, všichni pozorovatelé se shodují, že horší než nyní, byly naše vztahy s USA už jen před rokem 1989.) Sotva však Kavan přiletěl do Washingtonu, utrpěl „malý srdeční záchvat“ a musel být hospitalizován. To mu zabránilo v setkání s Powellem. Během dvou dnů se však jeho stav zázračně zlepšil natolik, že nemocnici opustil a spěchal do OSN protlačit vlastní kandidaturu na příštího předsedu Valného shromáždění  OSN. Po pravdě řečeno, Kavan má  za sebou dlouholetou historii srdečních chorob i chirurgických zásahů, bypassů. Jako praktikující lékař vím, že ani v USA ani v ČR není pacientovi se srdečním bypassem po – jakkoli banálním – srdečním záchvatu dovoleno dva dny po kolapsu odletět a navíc  se hned vrhnout do velmi rušného pracovního programu.

Kavan navíc neměl na dobu zahraniční cesty uzavřené zdravotní pojištění. Kdyby cestoval soukromě, pojištění by si – jak uvedl – samozřejmě koupil. Vláda se však domnívá, že v případě vládních úředníků je levnější platit případné jednorázové účty za zdravotní péči v cizině než zdravotní pojištění na dobu všech jejich cest. Kavanův žalostný nedostatek porozumění pro souvislosti hovoří sám za sebe. Profesionalita a organizovanost – vlastnosti, které se projevují například tím, že máme uzavřeno řádné zdravotní pojištění – znamenají na mezinárodní scéně mnohem více, než skutečné náklady či jisté úspory. Zdá se, že ministr to prostě nechápe, což je jen jedna z mnoha dalších Kavanových „maličkostí“.

Martin Jan Stránský