Jak to zvorat

Na začátku své řeči v Praze upozornil Barack Obama, jak nepravděpodobné v období jeho narození by bylo předvídat, že by se Afroameričan stal prezidentem, a že by řečnil ve svobodné Praze. Ještě méně pravděpodobná by byla předpověď, že náš malý stát by řídil předsednictví nové unie evropských států. Oba scénáře se splnily – ten první úspěšně, ten druhý katastroficky.

Bohužel, naši politici znovu potvrdili pověst nezodpovědných šašků. Topolánkovo předsednictví sice začalo správně při řešení krize kolem dodávek plynu, ale brzy se dostalo pod mrak díky debatě kolem uměleckého díla „Entropa“, které je naším národním příspěvkem EU. Zřejmě Saša Vondra a spol. zapomněli na to, že jsou v Bruselu nejen, aby se učili anglicky a francouzsky, ale aby občas něco kontrolovali – i když nechápu, proč Bulharsko ve tvaru tureckého pisoáru, Německo jako dálnice Hakenkreuzu či onanující fotbalisté v Itálii by někoho urazili, když my jsme tu pro to, abychom to všem ostatním osladili. Aby toho nebylo málo, naší politici pak vymysleli další evropský unikát a svrhli vlastní vládu rovnou uprostřed předsednictví. Celý svět nad tím zvedá obočí, ale mýlí se. Vždyť naše místní světová autorita, pan profesor a prezident Václav Klaus, to ví nejlépe: odmítá vyvěsit vlajku Evropské unie nad Hradem z toho důvodu, že dle jeho názoru tato organizace představuje stejné riziko jako ta bývalá komunistická říše. Je výborné, když si prezident, vláda a všichni ostatní na Malé Straně takhle dobře rozumí. Přeci takhle se sladí.

Není divu, že protokolní z týmu prezidenta Obamy dostali hromadně žaludeční vředy. Oficiální státní návštěva, která by stylově přivítala amerického prezidenta ve Španělském sále, letěla oknem ven a byla nahrazena hemenexovou snídaní dvou prezidentů a polo-premiéra. Co se týká Michelle Obamové, naše tradice, že k vrchní politice patří i oficiální milenky, zatím nedorazila do Spojených států, takže se chudinka Michelle musela vydat sama po Praze bez oficiálního dámského doprovodu. Americký tým ale neodolal, a dle pravého českého zvyku, hledání moravského krále nakonec přeci jen narazili na legitimní politickou osobu v naší zemi a tak alespoň domluvili Obamovi jedinou soukromou návštěvu, a to s Václavem Havlem.

Kraťoučce před tím, než začal Obama řečnit na Hradčanském náměstí, přiběhl úředník a přicvaknul kulatý štít amerického prezidenta na řečnický pult. „Proč tohle neudělali dříve?“ tázal se pán vedle mě. Odpověděl mu druhý: „Poněvadž by mu to tady někdo ukradl.“ Kde by takový štít asi skončil? V hospodě nad pípou? Myslím si, že ne – spíše nad krbem u nějakého z našich politiků či policistů, kteří celou návštěvu organizovali.

Den po odjezdu Obamy oznámili naši politici úplné zrušení vlády a její náhradu čistě úřednickou vládou do neznámého termínu dalších předčasných voleb. Tím předčasně ukončili úřadování nejúspěšnějšího ministra zahraničí v českých dějinách Karla Schwarzenberga a kteroukoliv šanci pro získání jakéhokoliv pozitivního hodnocení našeho evropského předsednictví.

Martin Jan Stránský
Physician, publisher The New Presence