Jak Facebook ničí mozek

Náš mozek se vyvinul s hlavním cílem podpory hledání odměn.  Mozek rozhoduje prostřednictvím dvou hlavních „systémů“: první měří společenský dopad, druhý rozhoduje o tom, co nesouvisí se společností. Zajímavé je, že pokud nepoužíváme druhý systém, první se automaticky aktivuje. Prioritou mozku je tedy společnost.

Dnes má Twitter 232 milionů uživatelů (161 000 v České republice), zatímco FB jich má přes miliardu (3 800 000 v České republice). Na FB stráví uživatelé dohromady zhruba 700 miliard minut měsíčně, každou minutu je zde více než 100 000 nových žádostí o přijetí do skupiny přátel. Polovina uživatelů FB si prohlédne vlastní stránku každé ráno ještě dříve, než vůbec udělá cokoliv jiného. V České republice má na FB vlastní účet více než padesát procent těch, kteří využívají internet. Češi patří mezi nejčastější uživatele sociálních sítí ve světě: z  213 zemí je ČR na 44. místě žebříčku uživatelů FB. Potřebujeme se skutečně takto a v takovémto rozsahu bavit s ostatními? A dělá to něco s naším mozkem?

Jak upozorňuje neuropsycholog Dr. Ravi Chandra, informační technologická „revoluce“, a hlavně sociální sítě, působí tak, že nás postupně oddalují od hlubších procesů, kterých je náš mozek schopen. Místo, aby se lidé pozastavili a domýšleli, spokojují se pouze s tím, že vědí, kde něco najít. Říká se tomu „transakční“ myšlení – člověk při něm nachází další informace pouze prostřednictvím jednoho a stejného procesu hledání. Vše ještě zhoršuje fenomén tzv. technologického „multitaskingu“, tj. dělání mnoha věcí najednou, například textování, používání FB a sledování televize. Žádná z nich nenabízí možnost k hlubšímu integrovanému myšlení, navíc odpadávají hlubší makety a nejsou ničím jiným nahrazeny. Stejná situace existuje u řidiče vozu, jenž stále sleduje obrazovku navigace − brzy ztratí nejen schopnost orientovat se v terénu bez ní, ale postupně i schopnost řídit vůz bezpečně.

Schopnost mozku se ve skutečnosti neměří podle toho, kolik různých úkolů zvládne najednou, ale jak dokáže integrovat a zvládnout jeden úkol.

Dusící aktivita

Dalším negativním efektem sociálních sítí je návykovost. Neurochemicky totiž jejich vábení funguje stejně, jako když jdeme do kasina. Většinou to nestojí za nic. Občas ale přijde rychlá odměna, která nás nečekaně vzruší. Důsledkem je reakce mozku, která vede k nárůstu dopaminu, chemické látky, která zprostředkovává pocity slasti. To podporuje nutkavost a vábí. Právě proto používá většina lidí sociální média nikoliv k pracovním nebo vědeckým účelům, ale k tzv. „surfování „ – volnému projíždění a používání pro osobní odměny. Informace, které si však mezi sebou posílají, jsou však „ploché“ a jednorázové zprávy typu: „Nedorazím.“;  „Jak se ti líbil?“; „Ta fotka je příšerná!“ atd.

Vábení FB je navíc permanentní, protože internet se nevypíná. Tím jsou narušeny běžné denní struktury a paradoxně i vztahy, protože nutkání je stejně naléhavé jako vzít okamžitě zvonící telefon.

Rozklad vztahů

ČR je na čelním místě v Evropě v počtu mobilních telefonů a v množství zasílaných textových zpráv. Průměrný teenager napíše každý den v měsíci zhruba sto smsek. Stačí se podívat na (většinou) mladé lidí, kteří sedí u stejného stolu v kavárně. Každý z nich textuje s někým mimo místnost. A pokud zrovna aktivně nesmeskují, leží jejich mobil na stole a oni stále jedním okem hlídají, kdy se rozsvítí. V jejich mozku se neděje nic, co by podporovalo růst. Studie prokazují, že tento efekt dokonce není závislý na tom, zda telefon používáme – k trivializaci konverzace všech účastníků stačí pouhá viditelná přítomnost mobilu. U partnerů se může projevit i poklesem důvěry. Důvod je jednoduchý: lidé spolu nemluví nebo mluví s očekáváním, že budou přerušeni.

Další studie dokazují, že spokojenost uživatelů FB přímo klesá s počtem jejich „konverzací“. Kecálista u vedlejšího stolu v kavárně nás možná štve, ale je celkem spokojenější, než člověk surfující několik hodin denně na FB. Lidé, kteří spolu často mluví fyzicky, zvládají lépe nejen konverzaci, ale také řešení problémů, a tím i mezilidských vztahů. Proto je u nich prokázána zvýšená spokojenost.

Co dělat, když jsem sám?

Pokud není s kým fyzicky mluvit, řešením je sáhnout po knize. Lidé si lépe pamatují informace, které četli z papíru než z obrazovky. Navíc, vlastnosti jako empatie a schopnost mozku překonat psychiatrické jevy, např. úzkost a deprese, přímo souvisí s časem věnovaným čtení fiktivních románů nebo expresivnímu psaní. Při těchto aktivitách si mozek představuje různé varianty vývoje dějů a dosazuje se do pozice osoby, o které čte. To vede k lepší schopnosti přemýšlet o alternativách a k následnému řešení problémů. Sociální sítě nic takového nenabízejí. To je další důvod, proč jsou pravidelní uživatelé FB horší vyjednavači (a tím méně spokojeni) než ti, kteří píší a čtou „tradičně“.

Dítě a počítač

Pro děti má používání sociálních sítí zvláštní význam. Kromě uvedených vlivů na budování mozkových tras a mezilidské komunikace, je tu i mechanický efekt. Když děti používají  ruku k psaní a nikoli k pohybu počítačové myši nebo k psaní na klávesnici, posilují tak integraci různých částí mozku s pohybovým aparátem. A to může zpětně podpořit i řeč. Schopnost řeči a bohatý slovník je spolehlivým ukazatelem inteligence. Proto někteří vědci tvrdí, že používání počítače dětí v mladém věku by mělo být velmi cílené, aby neomezilo důležité procesy a nevyprovokovalo tak závislost na počítači.

Není kamarád jako kamarád

Komunikace na FB se děje mezi dvěma účastníky, kteří jsou stejně „naladěni“ a svůj dialog považují za spontánní a upřímný. Přestože tento rozhovor mnohdy nenavazuje na vůbec nic z „externího“ světa, je účastníky paradoxně považován za autentičtější a intimnější. Vzhledem k tomu nabízí „porozumění“, které postupně může nahradit i živé pocity přicházející, když někoho držíte za ruku a díváte se mu do očí. Udržování a monitorování vlastního FB účtu se tak stane nepostradatelnou touhou. Každý účastník FB sice dostane vlastní kanál (stránku, na níž si může režírovat kult své vlastní osobnosti, ale vše se odehrává na obrazovce (síti), ve které se současně promítá více než miliarda úplně stejných divadel. Studie dokazují, že má-li průměrný uživatel FB asi 130 „kamarádů,“ vypadnutí kteréhokoliv z nich ve skutečnosti neovlivní uživatelnost ani tok informací pro ostatní ve skupině. Uživatelé FB se domnívají, že jejich účast ve skupině má zásadní roli, ale skupina existuje vesele dál i bez nich.

Kybernetická realita

Pro náš mozek je prožití cesty k informacím důležitější, než je jejich rychlé získání či dokonce než informace samotné. Integrace smysluplných informací tvoří nejen podklad, ale i vývoj pro další procesy v mozku, které budují mezilidské vztahy.

Moderní kybernetický svět nabízí nesčetný počet informací. Je to ale svět plochý, bez prohlubní, který se rozšiřuje podle počtů bitů. Ožívá pouze prostřednictvím reakcí lidí, což může mít obrovské důsledky. Vezměme si například vznik masových protestů v Egyptě. Nebo sebevraždy mladých lidí, kteří tvrdí, že jejich spolužáci je s pomocí FB „týrají“. Je to svět, ve kterém mnohdy závisí ideologie a rozhodnutí na trendech místo na morálním přesvědčení a v němž je ve vesmíru více odkazů než povídek. Je to svět, který nabízí návykovost a nabourání skutečné spokojenosti a smysluplného jednání. Tím vzniká riziko nejen dekonstrukce mozku, ale i společnosti samotné.

MUDr. Martin Jan Stránský

Článek vyšel v anotované formě na www.novinky.cz  a v celém rozsahu v časopisu www.pritomnost.cz