Jak dělat zákon

Pokud by byl návrh zákona o zdravotní péči v současné podobě schválen, nemohl by manžel, který má například cukrovku nebo kterému je nad 40 let, darovat spermie vlastní manželce. I přes připomínky veřejnosti a odborníků na se poslanec MUDr. Vladimír Říha (KDU-ČSL) domnívá, že „návrh zákona v současné podobě může být uveden do druhého čtení,“ i když sám uznává nároky těch, které by úprava postihla. Postoj poslance Říhy potvrzuje občasnou nelogickou krátkozrakost nejen našich politiků, ale politiků vůbec. V našem systému zdravotnictví a ve všem, co je s ním spojené, stále neexistují zavedené mechanismy (o logice nemluvím), které právě určují, aby výsledek byl co nejkvalitnější, protože se na něm podílí co nejvíce lidí v plánovací fázi.

V případě navržení zákona, by měl být přístup následující: navržený zákon by měl dorazit do patřičné parlamentní komise. Ta by vytvořila pracovní skupinu, ve které by byli odborníci-lékaři, reprezentanti ministerstva zdravotnictví a experti v legislativě. Ti by pozměnili návrh dle nejoptimálnějších lékařských, systémových a legislativních parametrů. Jako další krok by pozvali veřejnost a zároveň sami vyhledali a pozvali další zainteresované osoby k otevřené diskusi a zasedání. Teprve poté by sepsali konečnou verzi zákona a zákon předali zpět komisi, která by po finálním sezení zákon předložila.

Bohužel nevím o jediné parlamentní nebo zdravotnické komisi, která v této zemi takto funguje. Pokud by se tak stalo, znamenalo by to průlom nejen v naší děravé legislativě, ale i ve společenském chápání politiky a politického procesu. Tím jsme u otázky role veřejnosti. Uvedená změna nejen v zákoně, ale i v metodologii psaní zákonů ve zdravotnictví musí přijít z našich řad, tedy z řad lékařů a zdravotníků. I na půdě kongresu Spojených států se dějí podobné maléry, přičemž tyto maléry vyvolají reakci ze strany odborníků, která mnohokrát až v poslední minutě pozmění zákon k lepšímu. Demokracie a vše, co s ní souvisí (jako je formulace zákonů), vyžaduje nejen zdokonalení a adaptaci systému, ale i zdokonalení naší schopnosti monitorovat a zúčastnit se procesu tam, kde je potřeba.

MUDr. Martin Jan Stránský, MD FACP
ředitel soukromé polikliniky