ADHD – POTÍŽE VE ŠKOLE MŮŽE POMOCI ŘEŠIT I ODBORNÍK

Většina dětí se do školy těší. U nemalé části z nich však může brzy přijít rozčarování. Mají totiž problém s učením nebo zlobí více, než považujeme za běžné.

Až sedm procent dětí základních škol trpí tzv. specifickými vývojovými poruchami učení. Mají tedy problémy se čtením, psaním či matematikou. Bylo by ale chybou myslet si, že jsou tyto děti nějak méně inteligentní. I když se poruchy učení mohou projevit souběžně s jinými formami postižení, jako jsou třeba smyslové vady či mentální retardace, potýkají se s nimi také žáci s průměrnou či dokonce i nadprůměrnou inteligencí. Za problém totiž může nedostatečně nebo neúplně vyvinutá funkce centrálního nervového systému.

Projevy specifických poruch učení jsou vždy velmi individuální. Projevují se nejčastěji na počátku školní docházky. Někdy převažují obtíže ve čtení, psaní či matematice, zpravidla jde však o jejich kombinaci. Že něco není zcela, jak by mělo, je poznat nejen z učení. Do jisté míry je ovlivněna celá osobnost malého člověka. Postiženy bývají i kognitivní schopnosti, přičemž typické jsou poruchy krátkodobé paměti. Žáci bývají hyperaktivní, neobratní, nesoustředění a od učitelů vyžadují větší pozornost než jejich spolužáci.

Častý průvodce: ADHD

Specifické poruchy učení doprovázejí velmi často i děti s ADHD. Ruší, místo na tabuli koukají z okna, mluví, kdy je napadne, nevydrží sedět celou vyučovací hodinu, zapomínají učebnice nebo se dokonce vztekají. Učitelé si stěžují, rodiče lamentují a trestají. Zbytečně. Na tento problém křik a tvrdá kázeň neplatí.

„Nejsilněji se příznaky poruchy pozornosti s hyperaktivitou projevují právě s nástupem do základní školy. Zde jsou totiž děti poprvé vystaveny určitému pevnému řádu, kterému se však nedokážou – především v oblasti udržení pozornosti – přizpůsobit a nerušit tak ostatní spolužáky,“ uvedl MUDr. Martin Jan Stránský, neurolog z Polikliniky na Národní v Praze, a dodal: „Bohužel jen málokteré rodiče napadne, že toto chování není projevem individuality dítěte, ale onemocnění, které patří do rukou lékařů. Často dokonce odmítají vyšetření i v případě, kdy jim ho doporučí učitel.

ADHD je subtilní neurobiologická porucha, která se může projevovat nedostatkem soustředěnosti, hyperaktivitou nebo obojím. Chování dětí a jejich reakce na určité situace jsou jiné, než bychom obecně očekávali. U některých dětí se onemocnění projevuje nepozorností a kolísavými školními výkony. Stále něco nemají a unikají jim důležité informace. Jiné jsou zbrklé, nevydrží v lavici, vyskakují, lezou po stolech, skáčou učiteli do řeči a vyrušují celou třídu. Další neumí ovládat své emoce, snadno se nechají vyprovokovat a mají problémy nejen s učiteli, ale i se svými spolužáky. Poznámky od pedagogů, hodiny po škole či zákazy a další tvrdé tresty rodičů však situaci nenapraví. Naopak, stres a pocit bezmoci, které tyto děti zažívají, mohou problém ještě prohloubit.

„To, že jde skutečně o ADHD rodiče sami neurčí, diagnóza patří do rukou zkušeným odborníkům a je zřejmě nejčastější příčinou psychiatrického vyšetření v dětském věku,“ konstatuje MUDr. Martin Jan Stránský, Kritéria pro diagnostikování ADHD jsou stanoveny Diagnostickým a statistickým manuálem duševních poruch (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, DSM-IV) a v Mezinárodní klasifikaci nemocí v kapitole Hyperkinetické poruchy. „Užitečnou informací ale může být existence ADHD v rodině. Pokud ji má jeden z rodičů, je riziko, že se objeví i u potomka až padesátiprocentní,“ doplňuje neurolog.

U dětí s  ADHD je nejdůležitější, aby žily v pevném denním řádu. Úkoly a aktivity je třeba rozdělit do kratších a  menších částí s dostatkem pohybu. Úspěchy by měly být motivovány přiměřenými, ale jasnými odměnami. „Další možností je farmakoléčba, kterou lze nastavit podle individuálních potřeb každého malého pacienta. Děti jsou pak klidnější, ve škole se lépe soustředí, méně vyrušují a často získají i konečně vytoužené kamarády. Mnoho dětí s ADHD myslí a také se chová jinak, než by chtělo. Prostě to ale nedokážou zastavit. Je tedy logické, že pokud se najednou cítí jinak a je kolem nich méně problémů, cítí se spokojenější a sebevědomější.“

————————————————————————————————-

Zeptali jsme se za Vás

MUDr. Martina Jana Stránského, neurologa a ředitele Polikliniky na Národní

Co by děti měly umět a co zase ne?

Jestliže prvňáček nedokáže napsat celou řádku krásně vykroužených písmenek, které stojí za sebou v řadě jako vojáci, nic si z toho nedělejme. Netrhejme sešity ani ve chvíli, kdy potomek přinese domů sešit s červeně napsanou poznámkou „Úprava!“. A nezakazujte potomkům , kamarády a jejich záliby jen proto, že nedokázaly odříkat vyjmenovaná slova po B či se nazpaměť nezvládly naučit jména českých prezidentů. Ani rodiče ani škola by neměla týrat či trestat děti  za to, že něco nevědí, ale spíše je nutit k tomu, aby byly tak dobré, jak samy dokážou.   A pokud škola selhává v tom, že by děti měla vést k tomu, aby se samy v rámci výuky zdokonalovaly, pak bychom alespoň doma měli místo trestů děti motivovat ke snaze o věcech přemýšlet. Je třeba si jednou ana vždy už uvědomit, že náš mozek je tak dobrý jak může být na základě toho, jak dokážeme o věcích přemýšlet a jak dokážeme problémy řešit, nikoliv na základě toho, kolik faktů známe. Je zbytečné nutit děti znát fakta, když nevědí, proč by je vlastně znát měly.  Není ale zbytečné podporovat jejich zvídavost otázkami a namísto úkolů a dávat věci do otevřených souvislostí, které stimulují nutnost docházet k rozhodnutím na základě logických souvislostí.

Na co se máte zaměřit při podezření na ADHD?

Příznaky nepozornosti:

• dítě je povrchní, nevěnuje pozornost detailům a dělá v zadaných úkolech či činnostech chyby z nedbalosti,
• nevydrží dlouho u her ani úkolů, které mu zadáte, protože se nedokáže soustředit,
• nedodržuje pokyny a nakonec často neodkáže ani to, co dělá, dokončit,
• má potíže s tím zorganizovat si úkoly či různé činnosti,
• zdá se, že vás neposlouchá, přestože mluvíte přímo na něj,
• zdráhá se věnovat úkolům, které vyžadují delší čas a duševní úsilí k tomu, aby byly splněny,
• neustále něco ztrácí – hračky, tužky, bačkory, knihy i notýsek s úkoly,
• při práci i hře ho snadno vyruší okolní vlivy,
• během dne často zapomíná

Příznaky hyperaktivity a impulzivity:

• nevydrží chvíli v klidu, neustále se vrtí na židli či si často hraje s rukama nebo nohama,
• často vstává a někam odchází ve třídě nebo třeba doma u televize a v dalších místech, kde je očekáváno, že bude sedět,
• nadměrně běhá, leze po nábytku a do výšek,
• má problém se samo zabavit a potichu si hrát,
• musí být neustále v pohybu,
• často nadměrně mluví,
• pokud si myslí, že zná odpověď na otázku, vyhrkne ji ještě, než domluvíte,
• je netrpělivé a neumí dost dobře čekat,
• často přerušuje nebo vyrušuje druhé.

DYS znamená problém

• DYSLEXIE znamená sníženou schopnost naučit se číst pomocí běžných vyučovacích metod. Obtíže se projevují zejména v rychlosti, správnosti a porozumění textu.
• DYSGRAFIE je neschopnost zapamatovat si tvar písmen, psát čitelně, stejnosměrně či úhledně. Děti zaměňují tvarově podobná psací a tiskací písmena, obtížně je spojují a přepisují. Dysgrafie je velmi často kombinována s dysortografií.
• DYSORTOGRAFIE přináší problém zvládnout některé části gramatiky. Děti například zaměňují zvukově blízké hlásky, nerozlišují měkké a tvrdé slabiky, vynechávají nebo přidávají písmena apod.
• DYSKALKULIE může mít mnoho podob. Někdy děti prostě nedokáží přiřazovat množství předmětů ke konkrétnímu číslu, jindy nedokáží číst matematické znaky a jejich kombinace či vůbec pochopit matematickou terminologii, Potíže se mohou objevit i ve schopnostech řešit různé matematické úlohy či v samotném chápání pojmů a vztahů mezi nimi.
• DYSPRAXIE je mezinárodně známa jako vývojová porucha motorické koordinace. Děti vypadají jako nešikovné, protože mají neuspořádané pohyby. Přibližně polovina dětí s ADHD trpí i dyspraxií.
• DYSPINXIE se vyznačuje nízkou až primitivní úrovní kreseb. Žáci jsou při kreslení neobratní, nedovedou graficky znázornit svoji představu a dokonce ani napodobit předlohu. (Podobně v oblasti hudby existuje dysmuzie.)
• DYSLÁLIE neboli patlavost je nesprávná výslovnost hlásek. Dítě některé vynechává, nahrazuje ji jinou nebo ji tvoří nesprávným způsobem.