Prkotiny
Justiční systém České republiky se stále rodí a modifikuje. Na pustém poli komunistického soudnictví se nenašly stromy spravedlnosti. Dnes začínají růst, ale semínka byla větrem náhodně zaseta, a tak zůstávají v poli stále holá místa. Tak tedy vypadá terén českého soudnictví, přes který občan dnes cestuje.
Nedávno jsem žádal o rodinný majetek. Šlo to k soudu. Na základě kladného rozsudku jsem žádal o náhradu škody způsobené „majitelem“ pouze za období soudního sporu. Ačkoliv v jiných zemích tyto náhrady jsou uznávány, žádost byla soudem zamítnuta.
To, že třeba v naší zemi stále chybí precedens, že možná stále existuje určitá představa vůči „restituentům“, anebo že žádost skutečně neměla opodstatnění, nyní nebudu rozebírat: po určité době Ústavní soud České republiky projevil zájem věc posoudit. Lhůta odeslání žádosti vypršela 19. dne měsíce – žádost byla odeslána 16. dne měsíce. Následující prošetření, provedené soudní asistentkou, potvrdilo, že zásilka skutečně byla odeslána 16. dne měsíce. Bohužel, proti rozsudku nebyla možnost odvolání.
Na cestě ven z tohoto pole jsem navštívil Obvodní soud pro Prahu 4. Tam, v tomto jednoduchém případě rozporu s nájemní smlouvou, se kterým, dovoluji si říci, by se žádný soudce nedokázal zabývat více než dvacet minut, se usnesení odložilo, a nařídilo další stání za čtvrt roku. Důvod zřejmě byl časový. Soudkyni došly baterie v diktafonu, takže byla nucena běžet ven (do trafiky přes ulici?) pro nové, a proto se nepodařilo vyslechnout svědka.
Zdá se, že v terénu českého soudnictví určité cesty stále končí v slepých uličkách prkotin.
Martin Jan Stránský
Publikováno:
Přítomnost
listopad 1995
Kontakt
MUDr. Martin Jan Stránský
Národní 9, Praha 1