V případě předčasného uvolnění úřadu
prezidenta znemožňuje současný zákon volbu občanského kandidáta.
Jak duševní, tak i fyzické zdraví prezidenta státu se stává častým předmětem diskuze. Tak či onak, neškodí si oprášit právní fakta procedurálního procesu, která souvisí s předčasným uvolněním úřadu prezidenta republiky, a to bez ohledu na konkrétní osobu.
Podle čl. 56 odst. 8 Ústavy „uvolní-li se úřad prezidenta republiky, vyhlásí předseda Senátu volbu prezidenta republiky nejpozději do deseti dnů poté a zároveň nejpozději osmdesát dnů před jejím konáním.“ Činí tak uveřejněním rozhodnutí o vyhlášení volby prezidenta ve Sbírce zákonů.
Volba potom probíhá podle zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky. Všechny lhůty jsou stejné jako u řádné volby.
To je ale velice nepraktické pro občanské kandidáty sbírající podpisy, kteří podle § 21 odst. 3 zákona musí podat kandidátní listinu Ministerstvu vnitra nejpozději 66 dnů přede dnem volby. Na sbírání podpisů tak mají 14 dní.
Je pravdou, že podpisy lze začít sbírat předem, ale podle § 25 odst. 3 zákona na každém podpisovém archu musí být rok konání volby prezidenta.
Tolik k volbě. V době, kdy není úřad prezidenta obsazen, vykonává jeho funkce podle čl. 66 Ústavy předseda Poslanecké sněmovny u nekontrasignovaných pravomocí a předseda vlády u kontrasignovaných pravomocí. Některé nevykonává nikdo, jak je patrné z výčtu v čl. 66.
Dle právníka a ústavního experta JUDr. Jana Wintra se oba ujímají prozatímního výkonu funkcí automaticky bez nastolovací procedury, včetně slibu. Nově zvolený prezident se pak ujme úřadu složením slibu (čl. 55 Ústavy).
Publikováno:
www.pritomnost.cz
22. 9. 2018
Kontakt
MUDr. Martin Jan Stránský
Národní 9, Praha 1