Jak se lépe bránit podvodníkům
Proč se nedokážeme poučit z předchozích chyb? Jakou funkci mají v našem mozku takzvané zkratky? Jak se nenechat napálit a zneužít od podvodníků? Jak nás ovlivňují statistiky a jak se líp rozhodovat? Server Pražský patriot si povídal s neurologem Martinem Janem Stránským.
Co se děje v naší hlavě, že přestože jsme již prožili mnoho dobrého a špatného, nedokážeme se stoprocentně poučit a nedělat chyby?
Náš mozek upřednostňuje především jednu věc: odměnu, a to i za cenu, že není předem zaručena a může být dokonce spojena s nebezpečím. Příkladem je řidič závodního auta, kterému hrozí při každém závodu až desetiprocentní šance vážného zranění či smrti. On to však kvůli slávě riskuje.
V mozku prý existují zkratky, které ovlivňují to, jak se rozhodujeme. Jak se vytváří?
Zkratky se vytvářely během evoluce, aby nám „usnadnily“ rozhodování, nicméně mohou fungovat i proti nám. Vzorným příkladem je takzvaný „rámovací efekt“, při kterém výše původní nabídky tvoří základ pro další jednání a tedy rozhodování. Například, když vám nabídnu vůz za 500 000 korun a pak slevím o 100 000, vy ho snadněji koupíte, než kdybych začal u ceny 420 000 korun a slevil pouze o 20 000.
Existuje způsob, jak mozek naučit, aby se nenechal lapit do pastí různých podvodníků?
Stačí číst či vyhledat si zkratky, které mozek používá (a které dokonale znají všichni prodavači či podvodníci), abychom se jich vyvarovali. Jde například o šikovné prohození významu: „máte devadesátiprocentní šanci, že vám tento vysavač vydrží dva roky“ oproti „máte desetiprocentní šanci, že vám tento vysavač nevydrží dva roky.“ Obě věty mají stejný význam, ale na základě té druhé vysavač nekoupíte.
Můžeme mozek naučit, aby nenaletěl i slibům některých politiků, jejich populismu a demagogii, například v předvolební kampani?
Tady si myslím, že nejde ani o výuku mozku, ale spíše o míru inteligence voliče. Čím nižší, tím snadněji se volí komunista či populista.
Jak nás ovlivňují statistiky a jak je lze používat k matení lidí?
Každá statistika je sama od sebe zavádějící tím, že za ní stojí mnoho faktorů, především širší a důležitější referenční body, které nejsou uvedeny. S výjimkou dobře provedených vědeckých studií, ve kterých nesmí chybět ani takzvaná „kontrolní“ skupina, statistiky mají i svého zadavatele. To je osobu/organizaci, která za ně platí, což může ovlivnit výsledek.
Jak se rozhodovat líp a na základě vlastních objektivních závěrů?
Uvědomit si to, co víme, i to, co nevíme a v případě toho druhého vědět, kde to najít. A hlavně nejlépe rozhodnout se v tu správnou dobu a necítit se, že musíme rozhodnout předčasně.
Publikováno:
www.prazskypatriot.cz
29.5.2014
www.denik.cz
30.5.2014
Kontakt
MUDr. Martin Jan Stránský
Národní 9, Praha 1