70 let po popravě se musí Milada Horáková v hrobě obracet

Pomník dr. Milady Horákové stojí hned vedle naší Poslanecké sněmovny na Pětikostelním náměstí na konci Sněmovní ulice v Praze.

Sedmdesát let od její popravy dne 27. 7. 1950 má Česká republika vládu, jejíž důvěru zajišťuje stále aktivní parlamentní strana KSČM, která má členy (např. Martu Semelovou), již tvrdí, že justiční poprava paní doktorky byla naprosto v pořádku.

Nad vším dohlíží podnapilý prezident, který cestuje do Číny, aby se tam naučil, „jak se má řídit společnost“, a který stále dává přednost Rusku, řízenému diktátorem, a Číně, řízené tvrdým komunistickém vedením, před svobodným Západem, a to jak v komerčních, tak i v diplomatických vztazích.

V západoněmeckém Gelsenkirchenu minulou sobotu odhalili sochu bolševického vůdce a masového vraha Vladimira Iljiče Lenina (mimochodem odlitou v Československu v roce 1957), kterou ve městě nechala instalovat Marxisticko-leninská strana Německa (MLPD), jejíž předsedkyně prohlásila, že Lenin je „světoznámým pokrokovým myslitelem a bojovníkem za svobodu a demokracii pro masy“. Před odhalením sochy se u řečnického pultu vystřídala řada mluvčích, kteří hovořili například o nebezpečí kapitalismu, poté následoval zpěv Internacionály.

Smrt Milady Horákové byla mimořádně krutá. Nebyl jí rychle zlomen vaz, jak to bylo u poprav oběšením běžné. Katův pomocník naopak pomalu tahal za lano přivázané za její nohy, a velmi zdlouhavě ji tak udusil. „Věznily ji dvě diktatury a ta z nich, u které by člověk jen pár let po strašné válce čekal větší respekt a snad i slitování, se zachovala ještě strašněji, proradněji a zbaběleji. Umučila ženu, které se bála jako čert kříže ne proto, že by byla krutější a bezohlednější, ale proto, že dokázala pozvednout hlas a popisovat věci tak, jak ve skutečnosti byly. A toho se komunisté bojí dosud. O to větší hanba padá na ty, kteří jim pomáhali a pomáhají i nyní k moci. A o to větší poděkování si zaslouží ti, kteří na to upozorňují a připomínají památku statečných obětí, mezi které patří i Milada Horáková,“ prohlásil při odhalení pomníku tehdejší starosta Městské části Praha 1 Oldřich Lomecký.

Jestli si kdokoliv myslí, že dějiny se neopakují, že amorální pošetilé obludy se pravidelně, ve vlnách nevyskytují a nesdružují jako houby po dešti, tak je v hlubokém omylu. Otázka zní, jestli to, že se dnes dějí takovéto věci, je důkazem síly demokracie, anebo toho, že jsme od ní více vzdálení?

Martin Jan Stránský

Iniciátor a realizátor pomníku Milady Horákové na Pětikostelním náměstí, Praha 1