Zaměstnanost lékařů

K problematice zaměstnanosti lékařů v ČR lze nejprve uvést tři následující důležitá fakta:
Počet lékařů na 100 000 občanů (zhruba 340) je u nás naprosto srovnatelný s našimi evropskými sousedy jako je Německo, Francie či Rakousko. Během posledních pěti let se počet lékařů v naší zemi zvýšil z 38 na 44 tisíc. Žádná studie týkající se evropských a západních zemí neprokázala jakoukoliv souvislost mezi počtem lékařů a průměrné délky života v dané zemi.

Z uvedených faktů je zřejmé, že v ČR je otázka zaměstnanosti lékařů závislá na tržních, politických a společenských faktorech. Nejedná se ani o krizi, ani o možnou „nespravedlnost.“ To, že dobře placená sekretářka v Praze bere víc než atestovaný lékař, je fenomén naší společnosti, který vychází z kombinace setrvávajících postkomunistických struktur na jedné straně a (ať se nám to líbí nebo ne) adekvátní bilance mezi poptávkou ve zdravotnictví a množstvím lékařů na straně druhé.

Jediným zdrojem přílivu dalších lékařů do celkového počtu jsou lékařské fakulty. Podle již citovaného setrvávajícího bolševického myšlení, namísto úsilí o kvalitu výzkumu a lékařské péče, děkani našich lékařských fakult stále spojují absolutní počty mediků s prestiží fakulty. Tudíž nelze z jejich strany očekávat změny, které by snížily počty absolventů.

Jediné a tedy hlavní zbývající východisko je nezbytná stratifikace poskytování zdravotní péče posílením soukromého zdravotnického sektoru pro soukromé lékaře. Tady je na nás, abychom odvrátili dosavadní odpor ministerstva zdravotnictví a vlády k tomuto kroku. Je třeba si uvědomit, že se jedná o situaci, při které každý hráč vyhraje. Když občan, který si to může dovolit nebo, který má o to zájem, si sám zaplatí soukromou zdravotní službu (přičemž stále platí do státního systému!), stanou se tři dobré věci. Zaměstná se soukromý lékař (zeštíhlení přebytku lékařů ve státním sektoru). Lékař platí z výdělku daň státu. Státní síť má míň pacientů, ale víc peněz (zkvalitnění služeb). Podpora růstu soukromého sektoru se dá jednoduše posílit prostřednictvím mechanismů jako jsou zvýhodněné daňové odpisy investice do soukromého zdravotnictví, získání úvěrů s minimálním úrokem pro investice do soukromého zdravotnictví a zeštíhlení byrokracie spojené se zavedením a provozováním soukromé praxe. Pouze jedna hlavní pojišťovna by se starala o státní péči. Ostatní zbývající pojišťovny by se mohly přestrukturovat a nabízet pojištění pro soukromé praxe či ústavy.

MUDr. Martin Jan Stránský, MD FACP

Publikováno:

Zdravotnické noviny26.8.2005

Upřednostňuji práva pacientů na tu nejlepší péči,
která musí být dostupná pro všechny.