Úvodní slovo vydavatele

Wallis – Kožený. Lízner. Minařík. Ples ODS na Žofíně. ODA obviňuje BIS. Hotel Four Seasons. VW – Škoda, Letiště Ruzyně. ČEZ, Telecom, Eurotel, České plynárny. Kavárna Slávia. Vláda a církevní majetek. Restituce. Rasismus. Dvojí tvář vůči cizincům. Systém financování. Banky a společnost. Střet zájmů. Nesplnění národních ústav. Parlament. Zdravotnictví. Antichartista v čele novin. Tisk pod vlivem.

Zdá se, že termín „Czech made“ používaný v marketingu je použitelný i pro další charakteristiky dnešní české společnosti. V tomto smyslu má dnes tento termín i jiný význam pro různé lidi. Je například důležité si uvědomit, že nejcennější výrobek národa se nevyrábí v tradiční fabrice, ale ve fabrice, kde každý z nás pracuje den co den. Je to fabrika, ve které každý závisí na každém, kde zodpovědnost jednoho se neliší od zodpovědnosti všech. Tato zodpovědnost musí nahradit naši českou závist, abychom se už neptali „proč to má on a ne já?“, nýbrž „co mohu udělat, abych to taky měl, a jak to poskytnout jiným?“. Navíc, tato zodpovědnost musí znamenat, že aféry je nutno vyřešit a ne zahrabat, že práva se musí respektovat, a hlavně, je třeba přiznat, že my a naše vláda to ještě všechno neumíme. Chyby se stávají a omluva je nejčastěji nejen nejelegantnější, ale i nejkonstruktivnější řešení. Uznejme, že jsou jiní, kteří to třeba umějí lépe, a je na nás, abychom se od nich něco naučili. A pak jim za to poděkovali. V tomto smyslu, než začneme ukazovat na souseda, otočme každý ukazováček na sebe. Ti, kteří žalují, se často stanou obžalovanými.

Tradičně máme dojem, že dějiny nám nedávají mnoho příležitostí rozhodovat: teď nám tu možnost nabízejí. V tom máme zrovna teď štěstí. Je na nás, abychom se rozhodli, co vlastně chceme teď dělat a vyrábět, co má „Czech made“ znamenat nejen pro nás, ale i pro svět a pro budoucnost.

 

Martin Jan Stránský

Publikováno:

Přítomnostkvěten 1995

Upřednostňuji práva pacientů na tu nejlepší péči,
která musí být dostupná pro všechny.