Proč nevolit?

„Tady tuto zemi řídí 23 let stále stejní lidé, stejné strany. Je to jedna parta, která dělá koalice podle potřeby a podle výsledku voleb.“ To tvrdí miliardář Andrej Babiš, předseda nejnovějšího politického subjektu ANO. Má pravdu. Babišova marketingová kampaň (rozumí se jeho osobní peníze, ale proč ne – Rockefellerovi a Kennedyovi také takto začínali) zajistí, aby se členové jeho strany za krátkou dobu posadili do parlamentních lavic. Tato naprosto nesourodá skupina úspěšných podnikatelů nebo „uznávaných“ osobností je prozatím spojena pouze tím, že „umí makat“ (jejich volební heslo prosím). Makat a dohadovat se jsou ale naprosto odlišné věci.

To vše se děje v zemi, kde současná struktura politiky, množství politiků a politických stran, předurčuje jakýkoliv výsledek k neprospěchu. Na místní úrovni je příkladem město Praha se svými nesmyslnými 22 městskými radnicemi s tím, že každá z nich zaměstnává stovky lidí, má vlastní hlavičkový papír, zcela nesourodé internetové stránky a programy bez jakékoliv propojenosti. Město New York, které má více občanů, než celá Česká republika a mnohonásobně větší rozpočet, má pouze jednu radnici. Na státní úrovni zastupuje v České republice jeden poslanec 52 tisíc občanů, v Anglii je to 95 tisíc občanů, ve Francii 113 tisíc, v USA 721 tisíc. A nakonec: zhruba 75 % všech zákonů přebíráme od EU.

Přebujelost počtu politiků a jejich následně nevyhnutelné koaliční manévrování na jedné straně znamená, že je absolutně nemožné, aby jedna strana nesla plnou odpovědnost za cokoliv a na druhé straně to, že se u nás politici nacpali do rozhodování, která v jiných zemích činí pouze nezávislí úředníci: zastupitel města rozhoduje o výši nájmu místního obchodu, ministr rozhoduje o výběru firmy. Právě tento stav je udržitelný pouze prostřednictvím „trafikování“ moci, pozic a peněz, nikoliv jeho vymezením. Rozmělněním masy nic nedělajících a často zkorumpovaných politiků po našem území vznikla toxická pomazánka, která dusí nejen nezávislost úřednického aparátu, ale celou naši společnost.

Stát má patřit občanům, nikoliv politikům. V České republice je dnes ve skutečnosti pramalý rozdíl mezi komunistou a pravicovým politikem, protože oba „kradou“ a kšeftují stejně v rámci politického „systému“, v němž jsou nuceni hrát pouze jednu a tu samou hru. Ledaže by celá hra úplně přestala a byla nahrazena jinou, nepolitickou, s důrazem na absolutní transparentnost a efektivní službu státu. A právě proto nemá smysl volit. Všichni jsou stejní.

Nebo že bych se mýlil?

Publikováno:

Přítomnost23.10.2013
aktualne.cz24.10.2013

Upřednostňuji práva pacientů na tu nejlepší péči,
která musí být dostupná pro všechny.